Tajemné příběhy a skrytá krása Olšanských hřbitovů

Historie Olšanských hřbitovů

Olšanské hřbitovy v Praze patří k nejstarším a největším hřbitovům v České republice. Jejich historie sahá až do roku 1680, kdy v Praze řádila morová epidemie. Tehdejší hřbitovy v centru města nestačily pobírat oběti, a proto bylo rozhodnuto o založení nového pohřebiště za tehdejšími hradbami města. Olšany, tehdy ještě vesnice s poli a vinicemi, byly vybrány pro svou odlehlou polohu. První pohřby na Olšanských hřbitovech se konaly na pozemku u kostela sv. Rocha, který byl vystavěn jako ochrana proti moru. Postupem času se hřbitov rozrůstal o další pozemky a byl rozdělen na několik částí. Vznikly tak například samostatné oddíly pro katolíky, protestanty, židy či pravoslavné věřící. Olšanské hřbitovy se staly místem posledního odpočinku nejen pro obyčejné Pražany, ale i pro významné osobnosti českého kulturního, vědeckého a politického života. Mezi nejnavštěvovanější hroby patří například hrob spisovatele Jana Nerudy, malíře Mikoláše Alše či politika Františka Palackého. Dnes jsou Olšanské hřbitovy nejen pietním místem, ale i významnou kulturní památkou s neopakovatelnou atmosférou.

Známé osobnosti pohřbené

Olšanské hřbitovy, rozkládající se na ploše přesahující 50 hektarů, patří k největším a nejvýznamnějším pražským pohřebištím. Jejich historie sahá až do 17. století a za tu dobu se staly místem posledního odpočinku pro nespočet významných osobností české historie, kultury a vědy. Mezi nimi nalezneme například legendárního hudebního skladatele Antonína Dvořáka, jehož hrob zdobí monumentální náhrobek od sochaře Ladislava Šalouna. Další významnou osobností spjatou s Olšanskými hřbitovy je spisovatel Karel Čapek, jehož skromný hrob se nachází v blízkosti krematoria. Na Olšanských hřbitovech spočinul i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, jehož hrob je dodnes cílem pietních aktů. Vedle těchto ikonických postav zde nalezneme i hroby mnoha dalších významných osobností, jako byli například spisovatel Jan Neruda, malíř Josef Lada, herečka Vlasta Burian, či architekt Josef Gočár. Procházka po Olšanských hřbitovech tak nabízí nejen klid a ticho, ale i nevšední exkurz do české historie a kultury.

Architektonické skvosty a památky

Olšanské hřbitovy, rozkládající se na ploše přesahující 50 hektarů, nejsou jen pietním místem posledního odpočinku, ale také unikátním skanzenem funerální architektury. Mezi vzrostlými stromy a tichými alejemi se skrývají architektonické skvosty, jež odrážejí rozmanité slohy a umělecké trendy uplynulých staletí. Návštěvníky uchvacují honosné rodinné hrobky zdobené sochařskou výzdobou od předních českých umělců. Obdiv budí novogotické kaple s jemnou kamenickou prací, secesní náhrobky s ornamentálními motivy i minimalistické hrobky z 20. století. Každý z těchto kamenných svědků minulosti vypráví svůj vlastní příběh a připomíná osudy významných osobností, umělců, vědců i obyčejných lidí, kteří zde nalezli své poslední spočinutí. Procházka Olšanskými hřbitovy se tak stává nejen cestou historií architektury, ale i dotekem s lidskými osudy a pamětí. Hřbitovy, ač často vnímány s melancholií a smutkem, se tak stávají místy s neopakovatelnou atmosférou, kde se snoubí krása umění s úctou k minulosti.

Atmosféra a symbolika místa

Olšanské hřbitovy, rozkládající se na ploše přesahující 50 hektarů, nejsou jen místem posledního odpočinku, ale i oázou klidu a zeleně uprostřed rušného velkoměsta. Atmosféra, která na vás dýchne při vstupu branami hřbitova, je specifická a neopakovatelná. Starobylé stromy, z nichž některé pamatují staletí, vrhají dlouhé stíny na honosné hrobky a pomníky zdobené uměleckými díly. Ticho, přerušované jen šuměním listí a zpěvem ptáků, vybízí k zamyšlení nad pomíjivostí života a uvědomění si síly okamžiku. Místo je prodchnuto zvláštní symbolikou. Pomníky a náhrobky s anděly, kříži a květinovými motivy vyprávějí příběhy o ztrátě, smutku, ale i naději a věčném životě. Procházka Olšanskými hřbitovy se tak stává nejen cestou historií a uměním, ale i cestou do vlastního nitra.

Vlastnost	Olšanské hřbitovy
Rozloha	Přes 50 ha
Počet pohřbených	Přes 2 miliony
Založení	1680

Zajímavosti a legendy

Olšanské hřbitovy skrývají mnoho tajemství a legend, které se šeptají mezi hroby. Jedním z nejznámějších příběhů je ten o černé paní, která se má zjevovat u hrobky rodu Pallavicini. Podle legendy se jedná o duch hraběnky Wilhelníny Kinské, která byla prokleta za své kruté činy. Další zajímavostí je židovský hřbitov, který je součástí Olšanských hřbitovů. Zde se nachází přes 100 000 hrobů a je to jedno z nejvýznamnějších židovských pohřebišť v Evropě. Mezi slavné osobnosti pohřbené na Olšanech patří například spisovatel Jan Werich, malíř Jan Zrzavý nebo herečka Jiřina Bohdalová.

Olšanské hřbitovy, moře kamene a zeleně, tichý přístav uprostřed rušného města, kde se zastavil čas a příběhy šeptají z náhrobků.

Jindřich Novotný

Návštěvní hodiny a dostupnost

Olšanské hřbitovy, jakožto místo posledního odpočinku mnoha významných osobností, jsou přístupné veřejnosti po celý rok. Návštěvní hodiny se liší v závislosti na ročním období, a proto je vhodné si je před plánovanou návštěvou ověřit na webových stránkách hřbitovní správy. Obecně platí, že v letních měsících jsou hřbitovy otevřeny déle než v zimě. Vstup na Olšanské hřbitovy je zdarma, nicméně některé jeho části, jako například mauzoleum či kostel, mohou mít specifické otevírací hodiny a vstupné. Dostupnost Olšanských hřbitovů je velmi dobrá, a to jak městskou hromadnou dopravou, tak i automobilem. V blízkosti se nachází několik zastávek tramvají a autobusů a pro návštěvníky přijíždějící autem je k dispozici placené parkoviště. Pamatujte prosím, že hřbitov je především pietním místem a je třeba se zde chovat s respektem a ohleduplností k zemřelým i ostatním návštěvníkům.

Olšany jako místo reflexe

Olšanské hřbitovy, rozkládající se na ploše přesahující 50 hektarů, nejsou jen místem posledního odpočinku. Procházka mezi náhrobky, z nichž mnohé jsou uměleckými díly, se snadno může stát cestou do minulosti a zároveň příležitostí k zamyšlení nad životem a smrtí. Ticho a klid, které zde panují, ostře kontrastují s ruchem velkoměsta za zdmi hřbitova a vytvářejí tak ideální prostředí pro reflexi. Mezi hroby slavných osobností, jako jsou Jan Werich, Jiří Voskovec či Vladimír Menšík, si uvědomujeme pomíjivost slávy a úspěchu. Zároveň nás ale krása a důstojnost místa utvrzují v tom, že smrt není konec, ale pouze přechod do jiné dimenze. Olšanské hřbitovy tak v sobě snoubí pietní charakter s místem pro tichou kontemplaci a stávají se tak důležitým bodem na mapě Prahy nejen pro pozůstalé, ale i pro ty, kteří hledají prostor pro zamyšlení nad životem.