Odpověď: Tajemství pěstování vlastního banánovníku doma

Původ a rozšíření banánovníku

Banánovník, fascinující rostlina, kterou si mnozí pletou se stromem, má svůj původ v tropických oblastech jihovýchodní Asie a Austrálie. Ve skutečnosti se nejedná o strom v pravém slova smyslu, nýbrž o mohutnou bylinu s dužnatým kmenem, který je tvořen pevně svinutými listovými pochvami. Tato bylina se postupem času rozšířila do celého tropického a subtropického pásu, kde se jí daří v teplém a vlhkém prostředí. Dnes se banánovníky pěstují v mnoha zemích světa, a to především pro své chutné a výživné plody – banány. Mezi největší producenty banánů patří Indie, Čína, Filipíny a Ekvádor. Zajímavostí je, že banánovník po sklizni plodů odumírá, ale z jeho kořenového systému vyrůstají nové výhonky, které zajišťují další růst a produkci banánů.

Botanické zařazení a druhy

Banánovník, často mylně považovaný za strom, je ve skutečnosti obří bylina. Patří do čeledi banánovníkovitých (Musaceae) a rodu Musa. Jeho zdánlivý kmen je ve skutečnosti tvořen pevně stlačenými listovými pochvami, které vyrůstají z podzemního oddenku. Existuje mnoho druhů banánovníků, které se liší velikostí, tvarem plodů i jejich chutí. Některé druhy plodí sladké banány, které konzumujeme, jiné druhy mají plody s velkými semeny a jsou nepoživatelné. Mezi nejznámější druhy patří banánovník rajský (Musa paradisiaca), který zahrnuje většinu pěstovaných odrůd, a banánovník textilní (Musa textilis), z jehož listových vláken se získává pevné manilské konopí.

Charakteristika rostliny

Banánovník, ačkoliv se mu říká strom a svými rozměry ho i připomíná, stromem ve skutečnosti není. Patří mezi vytrvalé byliny, podobně jako například bambus. Jeho zdánlivý kmen ve skutečnosti tvoří pevně stlačené listové pochvy, které vyrůstají z podzemního oddenku. Z něho banánovník každoročně vyhání nové listy, které se rozvinou do impozantní velikosti. Listy banánovníku mohou dosahovat délky až několika metrů a šířky i přes půl metru. Jejich povrch je hladký a lesklý, s výraznou žilnatinou. Díky své mohutnosti a struktuře jsou listy banánovníku v tropech často využívány jako provizorní přístřešky nebo obaly. Po odplození nadzemní část banánovníku odumírá, ale z oddenku vyrůstají nové výhony, které zajišťují další růst a plodnost rostliny.

Pěstování banánovníku

Banánovník, ač se mu tak říká, není ve skutečnosti strom. Jedná se o bylinu s mohutným stvolem, který je tvořen listy nahuštěnými těsně na sebe. Pěstování banánovníku v našich podmínkách není nemožné, vyžaduje však specifické podmínky. Banánovník potřebuje dostatek světla, tepla a vlhkosti. Ideální je pro něj skleník nebo zimní zahrada, kde je možné zajistit stabilní teplotu a vlhkost. Během vegetačního období, od jara do podzimu, je vhodné banánovník pravidelně zalévat a přihnojovat. V zimě zálivku omezíme a rostlinu umístíme na chladnější a světlejší místo. Při správné péči se můžeme dočkat i vlastních plodů, i když ty nebývají tak velké a sladké jako ty z tropických oblastí.

Sklizeň a zrání banánů

Banánovník, ačkoliv se mu říká strom, je ve skutečnosti obří bylina. Jeho zdánlivý kmen je tvořen pevně stlačenými listovými pochvami. Banány nerostou na větvích, ale vyrůstají v trsech zvané „ruce“ na květním stvolu, který vyraší z vrcholu rostliny. Sklizeň banánů probíhá ještě před úplným dozráním plodů. V této fázi jsou banány zelené a tvrdé. Pro transport do celého světa se banány sklízí v tomto nezralém stavu, aby během cesty dozrály a nepoškodily se. Po sklizni se trsy banánů omyjí, roztřídí a zabalí do ochranných obalů. Poté putují do specializovaných zracích komor, kde se pomocí kontrolované teploty a vlhkosti vzduchu a působením etylénu nastartuje proces zrání. Během zrání se v banánech mění škrob na cukr, měkne jejich dužnina a slupka získává charakteristickou žlutou barvu.

Vlastnost	Banánovník	Strom
Typ rostliny	Bylina	Dřevina
Výška (přibližně)	Až 15 metrů	Až 100 metrů

Využití plodů v kuchyni

Banánovník, mohutná bylina s impozantními listy, je proslulý svými sladkými plody – banány. Tyto oblíbené plody se konzumují po celém světě a jejich využití v kuchyni je vskutku rozmanité. Zralé banány, s typickou žlutou slupkou, jsou vynikající zdrojem energie díky vysokému obsahu sacharidů. Můžeme si je vychutnat syrové, přidat do ovocných salátů, jogurtů či dezertů. Banány jsou také skvělou ingrediencí do smoothies a koktejlů, kterým dodají krémovou texturu a sladkou chuť. Zelené banány, s pevnou slupkou a škrobovitou dužinou, se využívají v kuchyních Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Vařené, smažené či pečené zelené banány slouží jako příloha k masu, rybám nebo se přidávají do polévek a kari.

Význam banánů ve světě

Banánovník, mohutná bylina často mylně považovaná za strom, hraje ve světě nezastupitelnou roli. Jeho plody, banány, jsou po rýži, pšenici a kukuřici čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě. Pro miliony lidí, obzvláště v tropických a subtropických oblastech, představují banány základní potravinu a zdroj energie. Pěstování banánovníků poskytuje obživu a příjem nespočtu farmářů a dělníků, a to zejména v rozvojových zemích. Kromě významu pro lidskou výživu se banánovník využívá i v textilním průmyslu, kde se z jeho listů vyrábí vlákna. Banánové listy slouží také jako tradiční obalový materiál či střešní krytina. Ekologický význam banánovníků spočívá v jejich schopnosti zpevňovat půdu a bránit erozi.

Banánovník, to není jen tak ledajaký strom. Je to symbol exotiky, tepla a sladké odměny. Jeho mohutné listy šumí vlahým vánkem a skrývají v sobě tajemství dalekých krajů.

Zdeněk Kropáček

Zajímavosti o banánovnících

Banánovník sice vypadá jako strom, ale ve skutečnosti se jedná o bylinu. Jeho zdánlivý kmen je tvořen pevnými listovými pochvami, které těsně přiléhají k sobě. Banánovníky patří mezi největší byliny na světě a některé druhy mohou dorůstat výšky až 15 metrů. Zajímavostí je, že banánovník plodí pouze jednou. Po odplození mateřská rostlina odumírá, ale z její báze vyrůstají nové odnože, které zajišťují další růst a plodnost. Banány nerostou na větvích, jak by se mohlo zdát, ale vyvíjejí se v mohutných květenstvích, která vyrůstají z vrcholu rostliny.